Už jste slyšeli o evropském nařízení CBAM, které začne naplno platit v roce 2026? Souvisí se snahou Evropské unie o dosažení klimatické neutrality a dá se předpokládat, že bude mít rozsáhlý dopad nejen na evropský trh. Jak se na něj připravit, aby vás jeho implementace nezaskočila? A jak ovlivní cenu produktů z dovozu?
CBAM, tedy Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích, je nové regulační opatření Evropské unie. Jeho cílem je bojovat proti takzvanému uhlíkovému úniku, který nastává, když evropské podniky přesouvají svou výrobu do zemí s nižšími ekologickými standardy, aby se vyhnuly přísným emisním normám v EU. Evropské firmy, které investují do šetrných výrobních postupů, by po zavedení CBAM už neměly být znevýhodněné oproti těm, které před evropskými nařízeními "utíkají“ do třetích zemí.
Implementace CBAM je součástí snah Evropské unie o dosažení klimatické neutrality do roku 2050 a celkového úsilí o dlouhodobé snižování emisí CO2 napříč odvětvími.
CBAM funguje na jednoduchém principu - jeho podstatou je zavádění poplatků za produkty dovážené do EU z třetích zemí, a to na základě emisí uhlíku spojených s jejich výrobou.
V rámci CBAM vzniká dovozcům povinnost platit za uhlíkové emise, které s sebou přináší výroba produktů. Nařízení se ovšem týká cíleně produktů, které se dovážejí ze zemí mimo Evropskou unii. Právě tam totiž některé evropské firmy přesouvají svou výrobu, aby se vyhnuly přísnějším evropským předpisům. Stručně řečeno: pokud nějaký zahraniční produkt způsobuje vysoké emise, jeho dovoz bude zatížen dodatečnými náklady.
Dovozci budou nově muset nakupovat tzv. "uhlíkové certifikáty“, které odrážejí množství emisí spojených s výrobou daného produktu. Cena certifikátů bude odpovídat ceně emisí CO2 v Evropském systému obchodování s emisními povolenkami (ETS).
CBAM se vztahuje na produkty, které jsou dovezené ze zemí mimo Evropskou unii a při jejichž výrobě vzniká nadměrně vysoké množství skleníkových plynů. V počáteční fázi se jedná konkrétně o následující kategorie produktů:
Postupem času se počítá s rozšířením tohoto seznamu o další produkty a odvětví. Na řadě by mohly být například polymery, různé chemikálie či výrobky ze skla.
CBAM se implementuje postupně, aby měly podniky čas si na nová nařízení zvyknout a připravit se, a to už od října 2023. Od 1. října 2023 do 31. prosince 2025 probíhá přechodné období, během nějž platí zjednodušená oznamovací povinnost. Ta spočívá ve čtvrtletním podávání zpráv prostřednictvím přechodného rejstříku CBAM. Tato povinnost se vztahuje na:
Nařízení vstoupí naplno v platnost v roce 2026, kdy budou importy přípustné pouze s certifikáty CBAM a postupně se bude zavádět zpoplatnění emisí. Od počátku této fáze bude také nutné předkládat roční hlášení CBAM (to první vás čeká nejpozději do 31. 5. 2027).
Na podniky, kterých se CBAM jakkoliv dotýká, bude mít implementace tohoto nařízení významný dopad. Budou se muset připravit na nové povinnosti, ale také zvýšené náklady.
Na dovozce a výrobce, kteří se podílejí na importu produktů do Evropské unie, čeká v souvislosti s nařízením CBAM několik zásadních povinností:
V souvislosti s CBAM se podniky, kterých se nařízení týká, nevyhnou některým provozním důsledkům a vyšším nákladům.
Přizpůsobit se novým podmínkám nebude pro mnoho podniků jednoduché. Aby však dopad nařízení CBAM minimalizovaly, mohou zavést několik opatření a využít tak tuto příležitost ke zefektivnění procesů, snížení nákladů na emise a udržení či posílení své pozice na globálním trhu.
Pokud se vašeho podniku nové nařízení CBAM bude týkat, je načase využít aktuální přechodné období a začít se na něj připravovat.
Nařízení CBAM vyžaduje, aby firmy poskytly informace o tom, jaké emise CO2 jsou spojeny s výrobou jejich produktů (zejména těch, které jsou dováženy do EU). To znamená, že prvním krokem je provedení detailní analýzy uhlíkové stopy produktů. Podle množství emisí, které vznikají při jeho výrobě, toho se poté vypočítá odpovídající výše poplatku.
CBAM vyžaduje podrobné sledování a vykazování emisí souvisejících s dováženým zbožím. V dalším kroku je proto potřeba zavést interní procesy pro sledování emisí CO2 napříč celým podnikem a pořídit spolehlivé systémy správy dat, které vám shromažďování, ověřování a reporting údajů o emisích usnadní.
V neposlední řadě je nutná spolupráce s dalšími stranami, které se na dovozu produktů podílejí, napříč dodavatelským řetězcem. Zajistěte, že vaši dodavatelé a partneři mají přehled o vašich požadavcích na emise a jsou ochotni sdílet data o své uhlíkové stopě, a pracujte společně s nimi na iniciativách pro zlepšení udržitelnosti a celkové snížení emisí.
Jako každé nové nařízení, které má dopad na širokou škálu podniků, i CBAM s sebou přináší jak výhody, tak potenciální nevýhody. V první řadě by mělo srovnat podmínky pro evropské firmy a zabránit jejich znevýhodnění ve prospěch zahraničních společností, pro které dosud nebyla udržitelnost mezi jejich prioritami. Postupně by navíc mělo nařízení CBAM přispět k dosažení klimatické neutrality a celkovému snížení emisí napříč nejen Evropskou unií, což je rozhodně pozitivní zpráva.
Na druhou stranu na firmy v souvislosti s CBAM čeká zvýšená administrativní zátěž a vyšší náklady, které se samozřejmě mohou promítnout i do koncové ceny pro zákazníky. Dá se také předpokládat, že se zaváděním poslední fáze CBAM bude spojeno také určité množství zmatků a komplikací. Celkově je ovšem CBAM důležitým krokem k udržitelnějšímu hospodářství a firmy, které se na tuto změnu připraví včas, mohou získat konkurenční výhodu.
